Zobrazují se příspěvky se štítkemúvahy a glosy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemúvahy a glosy. Zobrazit všechny příspěvky

13. dubna 2015

Tipy na přípravu na testování ECDL

Test ECDL je ve srovnání s jinými zkouškami relativně náročný. O ECDL se prý říká, že je to jedna z těch zkoušek, kterou není ostuda neudělat. Domnívám se, že je to dáno především rozsahem testované látky a časovým limitem, který má účastník testu k dispozici.

Proč u zkoušky propadnou i absolventi kurzů, kteří sami sebe hodnotí jako relativně zkušené uživatele PC? A proč naopak z počátku méně sebejistí účastníci kurzu uspějí a zvládnou většinu modulů? Existuje nějaký recept, jak na zkoušku ECDL „vyzrát“?

Po zkušenostech s lektorováním několika kurzů ECDL jsem dospěl k názoru, že u většiny zájemců o certifikát klíčovým aspektem z převážné části není talent, technické myšlení či počáteční úroveň zkušenosti práce s počítačem, ale systematická příprava na zkoušku.

 

 

Zde je pár tipů pro vaši přípravu:

Připravujte se průběžně

Nejlepší výsledky a nejvíce modulů získávají ti, kteří se připravují průběžně. Věnují se praktickému procvičování, studují z více zdrojů (a na čem se zasekli, klidně hned na další lekci konzultují).
Máte možnost se na zkoušku připravit prostřednictvím kurzu? To je skvělé. Bez domácí přípravy to ale pravděpodobně nepůjde. Většině zájemcům o certifikát ECDL příprava pouze v učebně nestačí. Proto je vhodné věnovat přípravě také nějaký čas doma. Pokročilým může stačit třeba 20 min. denně. Méně zkušení si podle potřeby přidají.

Začněte s předstihem

Procvičování a učení je lepší nenechávat na posledních pár dnů před testováním. Účastníci kurzu, kteří to nechávají na poslední dny si obvykle stěžují, že se jim z toho „udělal v hlavě guláš“.:-) Dospělým už to také většinou neleze do hlavy tak snadno, jako byli zvyklí v mládí. A rychlé „nabiflování“ také zpravidla mívá pouze krátkodobý efekt. To co si člověk naleje jen do krátkodobé paměti, z ní také rychle vyprchá. A to je škoda.

Zapojte rodinu

Pokud nemáte doma na studium klid, požádejte rodinu o spolupráci. Prezentujte to jako důležitou událost, na které závisí získání certifikátu a hodně vám na ní záleží. Svoji žádost můžete podpořit argumenty (např. vám to pomůže v kariéře, nebudete děti „otravovat“ tak často o pomoc s počítačem;-) apod). Vysvětlete partnerovi a dětem, že zkouška se blíží a potřebujete mít na studium klid. Potřebný čas si na to vysekněte.
Pokud z nějakého důvodu nemáte na přípravu doma klid ani po předchozí domluvě se členy domácnosti, je nejlepší sebrat notebook a vzít si přípravy na hoďku někam do kavárny či knihovny.

Inspirujte se

Chybí-li vám motivace? Zkuste se inspirovat v článcích, na které naleznete odkazy níže.:-)

Držím Vám s přípravou na testování ECDL palce.:-)


Kam dál:



Proč u testu ECDL propadají i relativně zkušení uživatelé PC?

Po zkušenosti s lektorováním několika přípravných kurzů na testování ECDL považuji za „nejohroženější“ dvě skupiny zájemců o certifikát: a) pokročilé uživatele – ostřílené borce PC-rutinéry, b) úplné začátečníky.

Proč neuspěje méně zkušený uživatel, pro kterého by bylo přínosnější zamířit nejprve na kurz určený začátečníkům, je zřejmé. Tento typ účastníků testování neúměrně zdržuje přemýšlení nad úkony, které by v zásadě měli vykonávat již bez váhání.

Proč ale, z mého hlediska zbytečně často, propadnou i pokročilí mazáci?

Možné příčiny:
  • Narazí-li zkušený uživatel na nějaký problém, je zvyklý, že si s ním většinou nějak poradí. To ale na testu s přísným časovým limitem jaksi nefunguje. Řešení je třeba vysypat z rukávu.
  • Pokročilejší uživatelé se při posuzování svých znalostí nechávají unést dojmem z praxe. Odhaduji, že na podstatnou většinu úkolů v praxi postačuje znalost cca 25 % funkcí libovolného programu. Na získání certifikátu potřebujete probíranou látku ovládnout výrazně lépe. Pod  časovým tlakem je potřeba správně vyřešit min. 75 % otázek a úkolů zkoumající poměrně široké spektrum témat.
  • Zkušené uchlácholí na začátku to, že většina probírané látky je pro ně v podstatě banálně jednoduchá. Zuby si vylámou na pár „špecích“, které uvidí na testu poprvé, či podruhé v životě.

Jste v ohrožené skupině zájemců o certifikát ECDL? V článku Tipy na přípravu na testování ECDL najdete několik doporučení, který vám pomohou překonat začátečnické obtíže i případný „syndrom mazáka“.:-)

18. dubna 2014

Nominace na Vlezka roku 2014

Nástrahy ve světě počítačů nemají hranic. Některé některé mohou představovat skutečné riziko, jiné jenom otravují uživatelům život. Vlezlost a urputnost některých „dodavatelů“ dostat svůj produkt do počítačů uživatelům většinou naštěstí patří spíše mezi ty otravné, než skutečně nebezpečné.
V článku Vlezka roku 2013 jsem sestazvil žebříček vlelých programů, se kterými mám osobní zkušenost. Zařadil jsem sem programy, které dle mého názoru překračují – řekněme standardní a akceptovatelný – způsob šíření svojí instalace. Přičemž stranou ponechávám otázku užitečnosti a prospěšnosti vlezlého software. Tímto článkem otevírám další ročník této ankety.


Nominace na rok 2014:


Antivir McAfee

Zdůvodnění nominace: Antivir McAfee je defaultní volbou rozšíření instalace jinak užitečného a prospěšného prohlížeče souborů PDF Adobe Reader. Celkem snadno přehlédnete předem zaškrtnutý check-box, kterým souhlasíte se stažením a instalací tohoto antiviru.

Antivir Avast Pro Antivirus

Zdůvodnění nominace: V průběhu roku 2013 se z příjemného a funkčního free antiviru Avast stal celkem otravný program. Při up-grade na novou verzi Avast Free Antivir si uživatel musí vybrat mezi free a placenou verzí. Přičemž tlačítko na aktualizaci té „jeho“ free verze je velmi nenápadné. Napak tlačítko, na které pokud kliknete, přejdete na 30 denní zkušební placenou verzi, je naopak nápadné velmi a budí dojem, že to je základní uživatelova volba. Pokud omylem potvrdíte přechod na placenou verzi – jako se to stalo napoprvé mě, od té doby si již dávám pozor – jediný způsob, jak přejít zpět na bezplatnou verzi, je Avast Pro odinstalovat a znovu stáhnout a nainstalovat Avast Free Antivir.
Avast rovněž výrazně zagresivnil svůj marketing. Začal používat velmi otravnou metodu – vyskakující pop-up okno. To se dříve objevovalo prakticky výhradně v situacích související s provozem antiviru (nález virové nákazy, aktualizace virové databáze). Nyní ho Avast využívá i pro svá komerční sdělení a zejm. na přelomu roku 2013/2014 uživatele soustavně bombardoval různými akčními nabídkami, někdy zcela nesouvisejícími s účelem programu či tématem ochrany počítače. Není vyloučeno, že si na tuto praxi uživatelé stěžovali. Mám dojem, že se četnost pop-upů obsahujících marketingová sdělení opět postupně snižuje na únosnou mez.
Uživatel je bohužel proti této praktice prakticky bezbranný, protože komerční nabídky nejde vypnout (situace k 18. 4. 2014). A tak jediným řešením, jak učinit přítrž otravování ze stranu antiviru, zůstává odinstalování celého programu a přechod ke konkurenčního produktu. Obávám se však, že to je příslovečné z deště pod okap.

Aktualizace k 23. 10. 2014: Avast od agresivního bombardování uživatelů nevyžádanými pop-upy upustil.

KMPlayer

Zdůvodnění nominace bude doplněno.


Máte tip či vlastní zkušenost s vlezlými programy? Nominovat „Vlezku roku 2014“ a zapojit se do diskuze můžete v komentářích.

Vítěze a nominované předchozího ročníku najdete v článku Vlezka roku 2013.


5. prosince 2013

Vlezka roku 2013

Vyhlašuji žebříček „Vlezka roku“.

Vlezkou roku se může stát libovolný software, jehož tvůrci se více či méně nečestnými způsoby snaží dostat svůj výtvor do počítače uživatelů. Používají k tomu různé finty a nejpřiléhavěji pro něj platí přísloví „vyhodíte ho dveřmi a vleze dovnitř oknem“.
S touto strategií se nejčastěji setkáme u nejrůznějšího adware – např. „nepostradatelných“ lištiček. Rovněž tuto strategii používají zkušební verze placeného softwaru.
Téma mě začalo zajímat v souvislosti se zahájením mojí lektorské činnosti. Od té doby se zmnohonásobil počet instalací, které jsem v uplynulém roce provedl a začal jsem si těchto jevů všímat a více je vnímat jako něco nežádoucího.

Na nejrůznější finty tohoto typu jsou uživatelé celkem zvyklí a více či méně úspěšně snahu vývojářů přibalit k instalacím placeného i neplaceného SW nějaký další balast navíc odrážejí.
Nejčastěji se nechá ošálit začátečník. Často se však i zkušený uživatel – rutinér, který nevyvine dostatečnou obezřetnost a odklikává dialogová okna při instalaci mechanicky.


Vítězem žebříčku „Vlezka roku 2013“ se stává Google Chrome


Celý žebříček:
1. Google Chrome
2. Ask Toolbar – vyhledávací lišta do internetového prohlížeče
3. PDF Architect – placený program na editaci PDF

Řazeno na základě subjektivního hodnocení schopnosti se vetřít do počítače.

Zdůvodnění nominace vítěze žebříčku:
Internetový prohlížeč Google Chrome je bezesporu kvalitní prohlížeč. Naneštěstí Google zvolil poměrně agresivní způsob rozšíření počtu instalací a nechtěných uživatelů. Díky masivní marketingové podpoře se GCh stal volitelnou součástí instalace řady jiných významných a jinak celkem užitečných programů (např. Adobe Reader či antivir Avast). Volitelná volba doplňkové instalace Google Chrome je defaultně vždy zaškrtnutá a její přehlédnutí je velmi snadné. Osobně mi vadí i způsob instalace. Většina instalátorů uživateli umožňuje projít instalaci krok za krokem a nechává určitou volnost ve volbách (např. instalace zástupce). Instalátor Google Chrome se na nic neptá, stáhne se a rovnou i nainstaluje a umístí na plochu a do nabídky start zástupce všem uživatelům.

Jaká je vaše zkušenost a kdo je vaším adeptem na „vlezku roku“? :-)
Nominovat „Vlezku roku 2014“ a zapojit se diskuze můžete v komentářích.